Teksto

 G                    D 
1. Každého jitra z toho přístavu 
                             G 
   vyplují bárky a lodě do moří, 
                        D 
   a slunce kulaté jak míč 
                                   G 
   v ranním úsvitu v dáli se z hlubin vynoří. 
                       D 
   Jen děti z Pirea se po břehu loudají, 
                    G 
   moře jim nohy omývá, 
                       D 
   ty modré nedozírné dálky je lákají 
                      G 
   víc nežli země šedivá. 
 
            G                    D 
R. Co moře zpívá pod křídly kormoránů, 
                   C                      G 
   o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea, 
                                    D 
   snad každý mívá své jedno velké přání, 
                   C                    G 
   sní o něm za svítání, jak děti z Pirea. 
 
2. Každého večera se k přístavu, 

   bárky a lodě vracejí, 

   ty čluny připlouvají s nákladem ryb, 

   starých lásek a nových nadějí. 

   Jen děti z Pirea už nejsou zde na břehu, 

   dávno už musely jít spát, 

   a budou do ranního úsvitu snít o tom všem, 

   o čem snily tolikrát. 
 
    G                    D 
R. Co moře zpívá pod křídly kormoránů, 
                   C                      G 
   o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea, 
                                    D 
   snad každý mívá své jedno velké přání, 
                   C                    G 
   sní o něm za svítání, jak děti z Pirea.