Teksto

Honec krav
Interpret/autor: Rudolf Cortés 
       Am                    C 
1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav, 
        Am                      C 
   den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav, 
       Am 
   tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, 
           F                         Am 
   když z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát. 
         C          Am      F        Dm    Am 
R: |:Jipijaej, jipijajou, to přízraky táhnou tmou.:| 
 
2. Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé 
   a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé, 
   oblohou se neslo jeho kopyt dunění 
   a za ním jeli honci až k smrti znavení. 
 
R: Jipijaej... 
 
3. Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak 
   a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak, 
   proudy potu máčely jim tvář i košili 
   a oblohou se nesl jejich jekot kvílivý. 
 
R: Jipijaej... 
 
4. Tu jeden honec zastavil a pravil:"Pozor dej, 
   svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, 
   bys' nemusel pak po smrti se věky věků štvát 
   a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát." 
 
R: Jipijaej... 2x