Teksto

Povím vám příběh z kopce, který mi vyprávěl R. Š. Imoník. 
     Jeho hrdinou je pilot a dvě ruce.

     Bylo to skoro na konci léta, kdy se hrstka pilotů dostala na ligu.
     První den bylo letovo, tak se mnozí hned ráno v jedenáct 
     odebrali na start. Přišli pozdě, briefing už začal. Piloti vyhledali 
     volná místa, vyndali GPSky, mapy a  papírky a začali opisovat tabuli. 
     Všichni, až …  až na jednoho. Ten nepřítomně hleděl před sebe, 
     něco si brblal a počítal při tom na prstech.

     Kdo si přisedl blíže mohl slyšet tato slova:

     Jednička mi připomíná, že nad hlavou mám mít jen jediný padák,
     dvojka pak dvě řidičky, které nesmím nikdy pustit a
     trojka jsou tři karabiny, které je třeba před startem zapnout.
     Čtyřka znamená 400 metrové kruhy, které již dávno nahradily sektory,
     pětibodovou  kontrolu musím udělat před startem,
     Šedesát kilometrů má dnešní task a
     v sedm je last landing.
     Osmička foukala v devět a teď,pane bože, duní desítka

     Jestli to přežiju, tak budu král, musím to ale letět vrchem, 
     protože spodem, spodem to zvádne jen ďábel.

      A  přátelé, tento příběh je pravdivý protože ten pilot se jmenoval Šikec